Přihlásit Středa 17.říjen 2018
Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Voda: Ohře 25. - 27. 5. 2018

Ahóóój!
Konečně jsem se dostala na legendární šestadvacítkovou vodu! Hurááá!
Eliáš mi celý týden opakoval: „Já už se tak těším! A ty?“ „Já taky.“
Do kempu Liapor, který na webu nehýří právě nejlepšími recenzemi, jsme dorazili jako první, s Honzou Č. v patách. Šimon pravděpodobně okouzlil paní správcovou svým šarmem, jinak si to nedovedu vysvětlit. Je moc milá, slibuje hory doly a postupně vše plní, nic není problém...
Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Nečekaná návštěva (Voda: Ohře 25. - 27. 5. 2018)

„K čemu je dobrý stan na střeše?“ podivuji se. „V Africe prosím, ale v našich zeměpisných šířkách? Čůrat musíš dolů po žebříku. A jak to zvládnou malé děti?“
Kdo se moc ptá, moc se doví.
Jdeme spát kolem půl druhé. Oheň dohořívá, vyčistit zuby a do pelechu. Spíme v kempu na kraji Karlových Varů. Zalezu do svého malého stanu. Je opravdu prťavý, ale pro 2 lidi postačí, hlavně, že ho mohu vzít do vlaku.
Kolem půl třetí mě budí funění...
Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

60. Stezka - Kyjov: 4. - 8. 5. 2018

Po šesti letech se Ema konečně vrátila zpátky. Mezi svoje, co chápou její šílenství, lásky a ustojí její zapálení. Těším se jako blázen. Mail od Šimona čtu asi třikrát, protože co jinýho mám, že? Pak přijde ten den, to odpoledne. Já a Mína lízonožka jedeme vlakem, brzo a oklikou, ale nedá se to vydržet, už musím být na cestě...
Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Ples v opeře: Masarykova kolej 1. 4. 2016 od 19:30

Trasa 69 na TAKovém bále 2016

Tak jsme si po roce opět zaplesali - tentokráte v opeře Masarykových kolejí, pod taktovkou Verči. Sešlo se nás přiměřeně, předtančení bylo slušné a my tančili, co to šlo...

Za naši kumpanii dorazili: Vojta, Mazani, Vaňci, Kačka a Erika s mojí maličkostí. Když k tomu ale připočítáte zbytek trasy 69, už nás byla slušná smečka - jak vidno! ;-)

 

Šimon

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

57. Stezka - NEJASNÁ ZPRÁVA Z 57. STEZKY

Mazanovo odcházení"Dál, jenom dál,

abys u cesty zas stál

a hledal něco víc, co žene tě dál."

 

Mhouřil oči v ranním slunci, pil kafe z bandasky a snídal čerstvé loupáky. Na sobě fungl nové montérky. „Takhle se má jezdit do práce", pomyslel si a usmál se na drobnou, ale vyvinutou maminku, „asi ještě kojí". Plynař, v modrácích stihl ranní vlak a teď si pobrukoval v motoráku. Měl dobrou náladu a těšil se, co ho čeká, co si pro něj náhoda připravila...

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

A jestli neznáš můj příběh, tak ti ho napíšu ;)

Za klukama, který známe přes kamaráda Davida z Destilery, už nějaký pátek jezdíme do Rakouska na hory, protože tam právě i s Davidem dělají kuchaře.
Je to v Zürsu, což je takový předražený středisko pro princátka a spol, U Davida, potažmo i u kluků, je ubytko free a personální jídlo za ceny přijatelné. Jsou to vždycky fajn výlety (pokud zrovna cestou nebouráme, nebo neprojíždíme přes plošnou noční policejní kontrolu, ale to jsou jiný příběhy). Každopádně tam s klukama vždycky dobře zakalíme a když se utrhnou tak i jezdíme po freeridech. 
 
Nejlepším dvěma Rakušanovi Klemetzovi a Brazilci Fabianovi jsem vždycky říkal, koukejte přijet do Prahy, je nejlepší atp. A oni překvapili a nečekaně přijeli ve čtvrtek večer s Davidem. Takže kalbička pivo v Lokále teklo proudem a doma jsme to dobili borovičkou. Oni teda kluci měli za sebou už týden oslav konce sezony, ale to jim až tak moc nebránilo. Já tak měl dobře natrénováno na stezku. Ráno jsem je vzal na vyprošťovací polívku a pivo a pak předstezka ve městě po všech krásách Prahy. Teda hlavně tam, kde se dobře čepuje a kouří takže celkem sightseeing. Cestou jsem je zkoušel nalákat na krásy Polabí a možnost zatančit si na stole a docela se mi dařilo, ale nakonec, to vypadali, že jim na dlouho stačil ten jeden den chození. Večer si dali oraz, zatímco já musel balit a najít spoj.
 
Takže výzva, pojedu 0:26, nebo 4:něco...???!!!
 
No nakonec, pro mne bez facebooku, nečekaná oslava narozenin dalšího kamaráda Miša, který tam s náma jezdil. Večírek v Planetě Žižkov nabral velmi rychle obrátky a i když jsme dorazili až před desátou bylo ve dvanáct už kantáre. Nakonec jsme  skončili ve Stormu u baru i na parketu i u fotbálku i u baru a taky na baru a u fotbálku, takže jsem ani ten první ani ten druhý raní vlak nestihl. Do vlaku mezi pracující jsem nastoupil s tím, že průvodčí poprosím, aby mne vzbudila na přestup v Lysý, jenže než se ke mně dostala na kontrolu lístků, už jsem spal a rozespalej jsem se bál abych jí svým dechem nedostal do mdob.
 
Zavírám oči - tma, otvírám a světlo, tu mi došlo, že něco není jak má být a už na nádražní budově vyhlížím Poděbrady :D
 
Vystoupit se mi podařilo až v Libici nad Cidlinou, venku zima vše daleko, ale v Poděbradech by mohl být kamarád Jirka. Zavolal jsem mu a on, že je zrovna na svém novém pozemku v Kameném Zboží. To je na stejné trati a tak jsem nasedl na vlak zpět a vydal se držíc si oční víčka k němu. Cesta z nádraží trvá něco kolem tří minut, já usnul za dvě u světských na předzahrádce. Místní rybáři mě měli zcela mylně za feťáka, tak se naštěstí raději moc nepřibližovali a ponechali mne snít o jarním slunci. Tak asi po dvou hodinách jsem se nakonec k rybníku u něhož má Jirka ten pozemek donesl, a že to bylo hned za rohem, kde jsem dokončil ostudu vítáním se s Jirkou mezi rybáři. Pak jsme kecali a kopali díry a skládali cihly, já si občas ubalil brčko z pokladu co našel. Ale protože jsem nenašel žádnej alkohol, jsem se následně vydal na nádraží kde jsem svým třetím spojem dorazil do Kostomlat. Tady jsem dle plánu hned narazil na Valdu, zapadl do první putyky a dal si dva dvojitý...
 
A pak už jen samá stezková pozitiva a sociální jistoty ;)

ps Po příjezdu ze stezky ještě i piva a panáky proběhli, ale do Crossu už jsme naštěstí nešli.

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

56. Stezka: Čertovská

56. Stezka: Čertovská (komix color)Než přijde Mazanovo jistě velmi poetické vyprávění o poslední stezce, můžete si připomenout stezku v krátkém "Flashbackovém komixu".
Na tvorbě se podíleli: Alkohol, Šimon a Kilián (přesně v tomto pořadí). ;-)

Až se vás jednou děti zeptají, co jim vlastně přineslo naše stezkaření, můžete je odkázat na komixové omalovánky.





 

Šimon     

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Muzikálový bál 2014

Bál jsem si užila neskutečně. Fakt! Jasně účast spojené trasy 69 (26+23+20) byla sice podprůměrná, ale to nikomu z přišedších nebránilo pořádně to roztočit.

Předtančující složili z útržků muzikálových hitů nový muzikál a vysloužili si několik aplausů již v průběhu předtančení. Asi největší ohlas měl přechod Zabili zabili a Jesus Christ Superstar, kdy tanečníci opravdu vstali z mrtvích. Choreografka Eva Ornstová Velínská opět předvedla, co dokáže a během předtančení jsem ji po očku pozorovala a vypadala nefalšovaně dojatá.

Já jsem se cítila nefalšovaně odvázáná, nevím jestli za to mohl kostým, nebo co, ale už od vstupu do sálu jsem měla chuť zlobit, dělat výtržnosti a tak podobně. Pro začátek jsem se pokusila vysomrovat něco vína na Dvacítce, ale přísná květinářka Káča si mě pohlídala. Pak jsem zaznamenala zvýšenou tendenci oslovovat okolojdoucí bratře a sestro, sedat si na zem uprostřed parketu a zpívat písně z Hair a být drzá. Naštěstí, ne všichni podlehli svému kostýmu tak jako já. Díky tomu Šimon aka Kojot Kid (Nechte si ty vaše kydy!) nevystřílel celý bar a Fela (Roxie Hart?) nezastřelila Valdu. Slušelo to všem, koukejte. A ti, kteří měli dorazit a nedorazili, by měli hořce litovat.

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Spanilka 2013 a 2014

Tak dlouho jsem se odhodlávala napsat aspoň pár slov o Spanilce, až se rok s rokem a Spanilka se Spanilkou sešla, a já mám dvakrát tolik zážitků k sepsání.

 

Šumava 2013

Loňská Spanilá jízda byla dvojnásob významná, neboť byla premiérová nejen pro mě, ale pro celou trasu. Aspoň myslím. Vyvede mě někdo z omylu? Ovále, Filipe? Rozhodně byla velmi bohatá na zážitky. 

Vyrazila jsem s Houfcem B pod vedením hejtmanů Tomáše Rozsívala a Pavla Hrabala. Počasí a sněhové podmínky příznivé, hodina odjezdu brzká. Autobus nás po několikahodinové cestě vysadil na německé straně. Sníh, sluníčko, upravené stopy, polívka s knedlíkem, pivo... paráda. Pak podél Schwarzemberského kanálu do Nové Pece, a rovnou do noclehu. Po cestě jsme s Grohsovými z Dvacítky minuli otevřenou hospodu, a to jsme neměli dělat.

Co se chystá?

Žádné blížící se události

Fotky

Uživatelské menu






Nevíte, jaké máte své heslo?

Kdo tu je?

Hosté: 16