Přihlásit Úterý 19.březen 2024
Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Vláčkočundr 2012

5.-8.7.2012, Osoblažsko

 

text dodam obratem...

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

9. Cesta jenom tam

9. Cesta jenom tam, 16.-17.6.2012, pořadatel Ivan Fridrich a asistenti, plán Praha Vysočany - Velké Žernoseky - Střekov - Velké Březno - Zubrnice. 

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Už je to vykopáno, už je to hotovo...

Jednou z podmínek pro plánovaný retrotábor bylo kromě zaplacení ceny jednoho nového stanu i vykopání nových latrin v Keblanech... Toto je stručná zpráva o splnění úkolu...

 
 

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

54. stezka: z Valdova pohledu a téměř v TAZostylu

54. stezka, 4.-8.5.2012, zakončení u Primátorské hráze v Litomyšli

Hlavní dojmy:

- Mladějovská upravená RIIIc je nádherná

- Emče ty dready fakt sluší

- pan Velebný ma prima buchtu

- Kohátice je stará

- musím si pořídit nový klobouk (splněno - mám CYLINDR)

- ve Strakově překvapivě kradou jakou straky

- čtyřnoclehová stezka je lepší než ty kratší

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

54. Stezka: Lítá Mysl (čti litomyšl)

Stezka věnována jarním touhám

 

Je pátek, jsem první na srazu. To se mi dlouho nestalo, jakobych měl už nějaké tušení. Poznávám mnoho známých tváří, ty co neznám poznám brzy. V prvním minutách jízdy k nám přišla Jarní Láska s mandlovicí a pes mi začal lízat nohu. Dál mám poznamenanou změt jako: „Ukaž kozy; Pal vocaď hajzle; Hárám už od narození; Jak by vlak mohl zastavit Kozlíka“. Není tedy náhoda, že po přestupu do vagínky studénky pan učitel už jenom nesrozumitelně drmolí vybranná slova po f, leckerý kamarád je na vodítku, jiný má psí náhubek, vlak se několikrát převrátil, než jsme dojeli do Mladějova n./M. Veselá Ema se na peronu ptá, nikoliv však zoufale: „Má někdo můj batoh, nebo alespoň psa?“. Psa mám v kapse, batoh zachraňuje mohutým skokem do odjíždějícího vlaku Šimon. Roztaženi po celé délce silnice, tmou tápeme ku noclehu v Rychnově. Zde si s panem Vaňkem musím připsat první, ne poslední prvenství v dosažení cílové hospody. Průběžně dojdou všichni, dají si vyklepanej řízek a někteří usnou. Po vyjednání slevy za rum, a zjištění, že obsluha je již zadána, odeberu se do svého vlastního světa (nebo mám alespoň ten pocit). Batoh si tedy z úsporných důvodů nevybaluju, lehám si někde u psa, přikryt jiným psem…

Poslat článek emailem Verze pro tiskárnu

Bál a půlmaraton aneb Kdo netančil, jako by neběžel

Na vědomost se dává, že jsem ještě větší magor než jste si mysleli. Nejen, že jsem se v návalu sportovního ducha (to se holt občas stává) přihlásila na pražský půlmaraton. Nejen, že jsem vytrvala ve svém rozhodnutí zúčastnit se i poté, co opakované virózy, mrazy a bůhví co ještě zredukovaly plánovaný trénink na zcela nedostatečné minimum. Dokonce jsem se rozhodla svůj první půlmaraton absolvovat ve vražedné kombinaci s TAKovým bálem předchozí večer.

První část dvojakce se vyvedla velmi. Na bál jsem se dostavila víceméně včas, děti zůstaly doma s dědečkem (Ivane, děkujem!) a tak jsem si mohla nerušeně užívat tance se svým milým ledovcem. Ano, vážení. Je-li to bílé, stojí na tom lední medvědi a nachází se to na bále s tématem Titanik, bude to pravděpodobně ledovec. Užívala jsem si neskutečně i společenskou konverzaci. Barvy naší trasy hájili Ája a Mazy, Zuzka a její nastávající, Annie, TAZ a Mazan s Petrou. Čtete dobře. Na bál se dostavil náš milý strýček a dovedl svou ještě milejší ženu. 

Co se chystá?

Žádné blížící se události

Fotky

Rokle Pivnice
Prohlédni si Album

Uživatelské menu






Nevíte, jaké máte své heslo?

Kdo tu je?

Hosté: 2